V neděli jsme u nás měli premiéru inscenace Pekingská kachna. Studenti ostravské konzervatoře /dle nás ti nejtalentovanější/ v čele s Lukášem Adamem, zkušeným recitátorem, vypráví o masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu roku 1989 a nejen o něm.
Jak vznikl scénář a kde se tohle drsné téma v Lukášovo hlavě vzalo? Na tuhle otázku odpovídá Lukáš Adam:
„Inscenací Pekingská kachna chci uzavřít kruh tématu čínských traumat - zmařeného studentského pokusu
o revoluci roku 1989 a tamními komunisty zpackané kulturní revoluce v padesátých a šedesátých letech.
S texty, z nichž je inscenace složena, jsem se účastnil tří ročníků Poděbradských dní poezie s cílem provokovat
k diskuzi a nabourat zaběhnutý úhel pohledu na disciplínu recitace. Texty pokaždé vyvolaly vášnivou odezvu diváků
i porot, Hovory se spodinou pak byly v roce 2014 textem vítězným. Chuť zinscenovat všechny tři díly v jedné celistvé
inscenaci jsem měl několikrát, naposledy během návštěvy čínského prezidenta v Praze na jaře 2016 a při ostudných
blamážích během návštěvy dalajlamy na podzim téhož roku.
Pekingská kachna totiž není jen dokumentem čínského útlaku a nespravedlnosti, ale také nepřímou sondou
do způsobů vrchních pater české politiky, ač by se mohlo zdát, že premiéra inscenace přichází pět minut po
dvanácté. Nakonec, kdo ví, co česká hradní garnitúra vyvede příště.“
Čaj, Krev, maso, pot, hlad, hromady těl a děsivě zábavná televizní show.
Ještě si chete dát Pekingskou kachnu?
My jsme si jí dali. Dejte si.
ze zákulisí Staré arény - Starý tým na premiéře
/chybí nám jen Pavlík náš uměleký šéf a big boss principál Zeno/