HALÓ, JÁCÍČKU

Miroslava Georgievová

Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku
Haló, Jácíčku

Divadelní adaptace knihy Daisy Mrázkové. Poetický příběh zajíčka Jácíčka a jeho kamarádky Veverky nás zavede do lesa plného obyčejných i neobyčejných věcí i bytostí. Loutková pohádka pro nejmenší i pro velké o těch nejjednodušších a zároveň často nejtěžších věcech: přátelství, odpovědnosti za svá slova i činy, lásce, radosti ze hry i objevování. Energie mladého hereckého obsazení nás přenese do světa dětství a fantazie.

REZENZE: 

Pohádka Haló, Jácíčku ve Staré aréně je milá, jemná a něžná jako tvorba Daisy Mrázkové

Jednu z nejoblíbenějších knížek pro děti Haló, Jácíčku od Daisy Mrázkové zdramatizoval Antonín Dvořák, který je zároveň dramaturgem inscenace uváděné od neděle ve Staré aréně v Ostravě. Se svými studenty z Janáčkovy konzervatoře ji režijně nastudovala Miroslava Georgievová. Hudbu k inscenaci napsal Vladislav Georgiev, autorkou scénografie a kostýmů je Kateřina Kazická. Ta navrhla i loutky, které vyrobila Daniela Holušová. V neděli se ve Staré aréně odehrály premiéry pohádky v obou hereckých obsazeních.

Scéna je velmi jednoduchá: na plátně namalované obrazy se obměňují jednoduchým obrácením na druhou, jiným motivem pomalovanou stranu. Není tak problém vytvořit iluzi krajiny se stromem, který vypadá jako slon, nebo s jiným stromem. Stačí modrý průhledný kus tylu a hned je tu lesní tůň. Iluze nočního hvězdného nebe se dokonce dá vytvořit pouhým vyprávěním vleže na zádech se zmínkou o hvězdách. Stačí pár klacíků a šišek a hned jsme v lese. Dramaturg a režisérka pracují stejně jako autorka knihy Daisy Mrázková s fantazií a představivostí.

 

Vladislav Georgiev coby autor hudby vytvořil jednoduchou, lehce zapamatovatelnou jemnou melodii. Hadrové vycpané loutky zajíčka Jácíčka, Veverky a protivného Krtonožky loutkoherci rozehrávají  jednoduše tím, že je rukama uvádějí do pohybu. V rolích Jácíčka alternují Jakub Georgiev a Robin Ferro, Veverku hrají Barbora Sedláčková nebo Hana Kučová a Krtonožku, slona a tůň vytvářejí Markéta Bílková střídavě s Kristýnou Koudelovou.

Antonín Dvořák ve své dramatizaci neusiluje o převyprávění celé knížky a všech příběhů a situací, které prožívají Jácíček a Veverka. Do ani ne hodiny trvajícího představení by se obsah knihy ani nevešel. Vybrány tedy byly jen některé pasáže či situace. V nich se jedná hlavně o přátelství jako takové, ale také o existenciální otázky na to, kdo jsme, jací jsme a zdali by se dal svět pouhou myšlenkou změnit k lepšímu. Zmínka o tom, že rozbité vosí hnízdo vypadá úplně stejně, jestliže je rozbité schválně nebo náhodou, vede k hlubšímu zamyšlení, i když končí humornou pointou.

 

Na začátku se Jácíček seznámí s Veverkou, postupně pak meditují třeba nad rozbitým vosím hnízdem, nad brýlemi, skrze které je svět vidět buď velice zblízka nebo hodně vzdálený, velká plocha je věnována slonovi a jeho osamělosti. I když se inscenátoři ne zcela úspěšně vyrovnali s problémem vzniklým charakterem předlohy – nejedná se dramatický text, ale o vyprávění – díky živému a energickému způsobu, jakým je text k inscenaci v hereckém projevu podáván publiku, se daří i jistou popisnost potlačit do pozadí a děti v hledišti se nenudí.

Inscenace má poetiku textů Daisy Mrázkové. Je v ní její něha a lyrika, jemnost a humorný nadhled. Účinkující (recenze je psána z druhého, odpoledního uvedení) se zdárně vyrovnávali s okamžiky vážnějšími i veselejšími. Jakub Georgiev dokázal ztělesnit rozvernost i pochmurnost vyplývající z nevyspání. Barbora Sedláčková vybavila svoji Veverku dívčím půvabem a jemností, zejména pak veselou hravostí. Markéta Bílková dala Krtonožkovi odpovídající protivnost a velmi zaujala (i díky režijnímu řešení) v situacích, ve kterých vystupuje v roli slona. Všichni tři pak velice hezky zpívali.

Ladislav Vrchovský, Ostravan.cz

Odkaz na celou recenzi: ZDE

Autorka předlohy:

Daisy Mrázková

Dramatizace:
Antonín Dvořák

 

Hudba:
Vladislav Georgiev

Výprava:
Kateřina Kazická

Dramaturgie:
Antonín Dvořák

Režie:
Miroslava Georgievová

 

Výroba scény:
Vladislav Georgiev

Výroba loutek:
Daniela Holušová

 

Hrají:

Jakub Georgiev / Robin Ferro

Barbora Sedláčková / Hana Kučová

Markéta Bílková / Kristýna Koudelová

PREMIÉRA: 21. 10. 2018

© 2020 Stará aréna

kudyznudy_logo.png